Jsme naprosto sebestřední, vztahovační a věci si podvědomě (dez)interpretujeme (omlouvám se samozřejmě výjimkám jako jste právě vy, milí čtenáři).
Někdy se mi při vyjednávání podaří (ale zdaleka ne vždy), že se mnou obě strany vzrušeného tématu nebo přímo konfliktu otevřeně sdílejí svůj popis událostí a jejich interpretaci. Popis situace jednou a druhou stranou se většinou velmi překrývá, jakkoli je nejprve třeba si zadefinovat slovník, který dotyčný používá. Pro někoho je použití termínu, řekněme „LEŽ, LHÁT“ do kamene vytesaným absolutním odsudkem a přímou výzvou k souboji na pistole, pro jiného jsou výrazy „lež, lhát“ jen vyjádřením toho, že se nejedná o úplnou a stoprocentní pravdu, něco, pro co bych já užil například termín „polopravda“. V jednom případě terminologický mramorový kvádr, v druhém impresionisticky nahozená básnická hyperbola.
Divergence interpretace událostí jednou a druhou stranou je začasté šokantní! Všichni známe ono kouzelné „poloprázdná versus poloplná sklenice“. Všimli jste si, že prodávající čehokoli je prakticky vždy niterně přesvědčen o svém právu na vyšší cenu, zatímco kupující je naopak bytostně přesvědčen, že je to moc a že má právo na cenu naopak nižší? A není to jen negociační strategie, oni tomu opravdu VĚŘÍ. Všimli jste si, že valná většina šéfů je z pohledu svých podřízených značně nekompetentní? Všimli jste si vašeho přesvědčení, že v partnerských škorpeních jste to vy, kdo má prakticky vždycky pravdu? A tak věřím, věříš, věří, věříme, věříte…
Víra je krásná věc, ale jste-li ve střetu, přestaňte věřit a začněte pragmaticky myslet. Víra je spojená s emocí a ta Vás zradí. Emoce pryč, aktivujme v sobě „objektivního pozorovatele“. Myslíte, že to nejde? Jde. Sami budete překvapeni při správně vedeném mentoringu, jak začnete lépe chápat protistranu a její motivaci a zjistíte, že věci nejsou tak antagonistické, jak jste si původně mysleli (vlastně namísto „mysleli“ jsem měl napsat „VĚŘILI“). A chápat protistranu neznamená jí ustupovat, to naopak znamená získávat mnohem větší argumentační potenciál přesvědčit ji o své pravdě. Čím více budeme hovořit jazykem toho druhého, akceptovat jeho hodnoty a vyhýbat se jeho bolestivým místům, tím více nám bude rozumět a chápat naši argumentaci. O to víc máme šanci pro sebe vyjednat.
Takže: hrozí-li střet s druhou osobou, stoupněte si imaginárně do jejích lakýrek, lodiček, sandálů či dřeváků a snažte se uvažovat jako ona. Vydejte se na objevnou cestu do psýché a motivací toho druhého a uvolněte svou mysl. Přehrajte si vše, jak může situaci vnímat a pak se teprve vraťte do sebe sama. Teď můžete začít jednat, a budete v tom dobří…
.png)
